Japonské keirinové dobrodružství Tomáše Bábka

By 19.6.2017 Novinky No Comments

Naše první kroky v Japonsku směřovaly do Tokia, kde nás čekala úvodní seznamovací večeře. Seznamoval jsem se důkladně až pozdě do noci, takže druhý den před tiskovou konferencí bylo nutné otevřít jeden AFTER PARTY drink, abych se vrátil do formy. Na tiskové konferenci nás čekala spousta novinářů a televize. Měli jsme představení, rozhovory a podpisy. Japonská televize pro mě a kolegu z Nového Zélandu přichystala dárek – speciální japonské dřevěné boty. Bylo poměrně náročné na nich stát.
Hned po tiskovce jsme jeli do cca 100km vzdálené keirinové školy a naší základny na poloostrově Izu. Můj první dojem byl, že to tu vypadá jako v seriálu Ztraceni. Odlehlé opuštěné prostory, téměř džungle, a navíc každý den zněla z amplionů po celém areálu prapodivná hudba. Borci, kteří to tu již znají mě uklidňovali, že takový dojem zde má každý. Ale dost bylo pocitů, čeká nás práce. Mechanici již čekají s našimi železnými koly a je třeba je smontovat. Pak se teprve můžeme ubytovat.
Od následujícího dne nám začala škola keirinu, kde jsme probírali pravidla, jeho historii, taktiky a další věci. Celá tato školní docházka trvala asi týden. Mezi tím samozřejmě tréninky, tréninkové závody a možnost trochu poznat japonskou kulturu, například jídlo. Nedílnou součástí bylo i setkání a diskuze se starostou Izu, kde se budou konat všechny cyklistické disciplíny na OH Tokio 2020. Zároveň jsme si na úřadě vyzvedli naše japonské „občanské průkazy“ tzv. „rezidenční karty“.
Na konci školní docházky jsme museli absolvovat povinné zkoušky z pravidel keirinu, montování kola japonským způsobem na čas a osobnostní pohovor s vedením. Zkoušky jsme úspěšně zvládli všichni, i když jsme se trochu zapotili (montování kola vzhůru nohama dle přesného pořadí není úplně jednoduché).
Následující den jsme obdrželi profesionální japonské keirinové licence a mohla začít příprava na závody a návrat do běžného tréninkového režimu. Měl jsem za úkol absolvovat ještě pár delších silničních tréninků, takže jsem mohl vidět i krásy japonského poloostrova. V místních kopečcích, kterých je tu bohužel dost, to byl celkem záběr. Rozhodně přišly vhod ISOLINE GELY a SPORT DRINKY,  jinak bych asi nedojel. Musím říci, že těžší silniční trénink jsem ještě nikdy nejel. Útěchou mi však byla nádherná příroda a jedinečný výhled na zasněžený vrcholek nedaleké hory Fuji.
Další týden mi již začala klasická dráhová a silová příprava. BCAA DRINK a PROTEIN DRINK mi byly oporou, do tréninku jsem totiž skočil opravdu po hlavě. Aby ne, jsou zde vynikající podmínky pro trénink – 4 venkovní betonové velodromy (400m, 400m, 333m, 250m), jeden vnitřní dřevěný (hala pro OH Tokio 2020), dvě posilovny, trenažérovny a silniční kopcovité okruhy. To vše na cca 1km čtverečním. Takže se není třeba divit mému tréninkovému nadšení.
Aktuálně se připravuji na svůj první závod. A co nás čeká? V Japonsku je v provozu aktuálně 43 velodromů a závodíme  pokaždé jinde. Při každé registraci na závodech musíme první den odevzdat všechny elektronické komunikační přístroje (mobil, počítač, MP3, ale i například bluetooth sluchátka). Důvod? Nesmíte mít možnost ovlivňovat sázkaře či mít bílého koně. Po povinné vstupní zdravotní prohlídce si jdete smontovat kolo, připravit věci a můžete vyzkoušet dráhu. A následující den nás již čekají vlastní závody. Snad se bude dařit, držte palce. O výsledcích vás budu s ISOLINE informovat.

Tomáš Bábek, ambasador ISOLINE, reprezentant v dráhové cyklistice, mistr Evropy 2016,  vicemistr světa 2017 v kilometru a bronzový v keirinu, vítěz světového poháru 2017.